Když měl Jakub Špaňhel v říjnu loňského roku výstavu v Londýně, šli jsme se před její vernisáží společně podívat do Národní galerie. Jakub si chtěl totiž prohlédnout slavná plátna z Turnerova pozdního období. Na vstupním schodišti se však zastavil a namísto toho mě vyzval, ať mu raději ukážu své oblíbené obrazy, a tak jsme zamířili směrem do křídla Sainsburyových, ve kterém se nachází jedna z nejlepších renesančních sbírek na světě.

Jakub samozřejmě obdivoval Leonardovu kresbu Panny Marie sedící na klíně svaté Anny a držící v náruči malého Ježíše, který žehná Janu Křtiteli, ale když jsem mu nadšeně ukazoval Kristův křest od Piera della Francescy, dobře jsem si všimnul, že v jeho očích to na rozdíl od těch mých nijak nejiskřilo. Stejně tak ho nechaly poměrně chladným i Alesso Baldovinetti nebo Giovanni Bellini a jen u van Eyckova svatebního Portrétu Arnolfiniových jsme strávili poměrně dlouhý čas. Dodnes si však nejsem jistý, jestli byl Jakub zaujatý víc Eyckovým pojetím světla v interiéru, nebo lustrem visícím nad manželským párem. Jak totiž dobře vědí všichni, kdo ho znají, Jakub lustry nejen rád maluje, ale také sbírá.

Situace se začala lepšit teprve v místnosti s Tizianovými velkými plátny, ale to už jsme začínali zrychlovat, abychom si stihli prohlédnout ještě zdejší úctyhodnou sbírku Rembrandtova díla. Tam už to v Jakubových očích doslova zářilo a když jsme se konečně dostali k Turnerovu obrazu Déšť, pára a rychlost s výjevem vlaku řítícího se mysteriózně prozářenou krajinou přes železniční most, měl jsem dojem, že by do něj Jakub nejraději naskočil a ujížděl do dálky veden odvážnými a na svou dobu zcela revolučními tahy štětce obdivovaného malíře.

V tom okamžiku jsem pochopil, jak hluboký cit váže Jakuba Špaňhela k malířské tradici, ať se jedná o Rembrandta a Turnera nebo Matisse, Hollara či Reyneka. Přesto mu však tento cit nebrání ve velkolepých a radikálních malířských gestech a tradicí se nikdy nenechá esteticky svazovat, ale naopak ji využívá se svrchovanou uměleckou svobodou. Jeho styl je nezaměnitelný a sebevědomý, takže současně dráždí a přitahuje diváky a kritiky doma i v zahraničí. Právě proto také patří mezi nejvýraznější postavy současné české výtvarné scény.
Není náhoda, že Špaňhelova plátna visí v prestižních českých i zahraničních sbírkách. Originálním způsobem totiž rozvíjejí soudobou středoevropskou malbu.

Střední Evropa je typická tím, že se v ní stírá rozdíl mezi periférií a centrem. V bývalém východním Německu se tak rodí světový věhlas Nové lipské školy. Před Neo Rauchem a dalšími představiteli této výtvarné generace ale v Sasku vyrůstal Georg Baselitz, kterého v polovině 50. let v tehdejší komunistické NDR odmítli přijmout ke studiu na drážďanské akademii. A v Horní Lužici prožíval v době nacistického režimu a války své mládí Gerhard Richter.   

Podobně i karvinský rodák Jakub Špaňhel odešel nejprve v 90. letech minulého století studovat malbu do Prahy, aby poté strávil delší čas v Berlíně a ze svého „periferního pohledu“ českého umělce osvětlil kosmopolitnímu publiku německé metropole, jaký smysl a formu může mít expresivní malba v dnešní postmoderně digitalizované realitě. Periferní zkušenost je totiž vždy nová a jasnější, a proto proniká ostřeji a razantněji do zdánlivě samozřejmého provozu a zkušeností velkoměst.

Jakub Špaňhel ovšem není výtvarník, který by si liboval v periferních pohledech, z nichž by chtěl vytěžit sílu výtvarné tradice do posledního tahu štětce. Naopak s ní zachází často brutálně a vždy ji převádí do zvláštní metaestetiky, která zobrazuje věci, zvířata i portréty osob na hraně mezi konkrétním zobrazením a abstrakcí a jako zvláštní světelné a barevné stopy kdesi na pomezí kulturního archetypu a akční malby.

Jestliže člověk, slovy německého filosofa Ernsta Cassirera, je „podivná směs bytí a nebytí“, Špaňhelovy obrazy jsou vizuálním důkazem takto paradoxně smíchané lidské existence.

Jiří Přibáň

Galerie (8)

 

Komentáře

PŘIDAT KOMENTÁŘ
Jméno:
Váš komentář:
 | 

CV — Jakub Špaňhel

* 7. 11. 1976, Karviná

Vzdělání:
1999 – 2002 Akademie výtvarných umění v Praze, intermediální tvorba (Milan Knížák)
1995 – 1999 Akademie výtvarných umění v Praze, vizuální (Jiří David)

Samostatné výstavy (od roku 2005):
2015
Motýlí efekt, Pražský dům, Brusel
Jakub Špaňhel, Frameless Gallery, Londýn
Situation 74, Bleibetreu Galerie, Berlín
After Rembrandt, Štemberský palác NG, Praha

2014
Babočka Admirál, Galerie Beseda, Ostrava
Jakub Špaňhel, Adam Gallery, Brno

2013
Večer, Galerie Via Art, Praha
Van Gogh na venkově, Galerie Kaple, Valašské meziříčí

2012
Slepice v pekle, Galerie hlavního města Prahy, Městská knihovna, Praha
Had na sněhu, Galerie Havelka, Praha
Velké formáty, klášterní kostel sv. Antonína, Sokolov

2011
Obrazy, Dům umění, Ostrava

2010
Valené kozy, Galerie Woxart, Praha
Černé světlo, Galerie kresby minikino, Ostrava
Průniky/Intersections 2000–2010, Galerie výtvarného umění, Most
Blondýnky-Londýnky, Gallery Kressling, Bratislava
Kytky, kozy a bankovní domy, Galerie Dea Orh, Praha

2009
Výstava obrazů J. Špaňhela, Wines Home, Praha
Menší obrazy 2007–2009, Galerie Dole, Ostrava
Jakub Špaňhel, Galerie města Blanska, Blansko

2008
Grafika, kostel Ducha svatého, Ostrava-Zábřeh

2007
Akty a lustry, Dům umění, Opava
Obrazy 2000–2007, Galerie U Bílého jednorožce, Klatovy / Klenová
Jakub Špaňhel – benzínky, Galerie České pojišťovny, Praha
Devět obrazů, Galerie Woxart, Praha
Jakub Špaňhel, Galerie Bleibtreu, Berlín

2006
Obrazy, Výstavní síň Sokolská 26, Ostrava
Vůně růží a benzinů, Galerie ad astra, Kuřim
286 piv, Galerie Na Bidýlku, Brno

2005
Sejdeme se na hřbitově, Galerie Felixe Jeneweina, Kutná Hora
Konfrontace 2, Polský institut, Praha

Skupinové výstavy (výběr):
2015
Česká malba 90. let 20. století, Adam Gallery, Brno
Art from The Heart, power station of Art, Shangai (Čína)
Situation 74, Bleibtreu Galerie, Berlin

2014
Start, Nová Galerie, Praha

2011
Pohni křídlem, Galerie Červený kostel, Hlučín
Láska je slepá, sex je jinde, Artinbox gallery, Praha
Česká malba generace 90. let, Dům umění, Brno
Ein Tanz, Hangart-7, Salzburg

2010
Sex extrémně líbezný, Galerie XXL, Louny
Karvinský salon, Městský dům kultury, Karviná
Vzpomínka na Karla Tutsche, Galerie Vltavín, Praha

2009
Five, Galerie Dea Orh, Praha
Czech Contemporary Art, Český dům, Moskva
Po sametu, Galerie hl. m. Prahy, Dům U Zlatého prstenu, Praha
Keep Dark, Galerie Dvořák Sec Contemporary, Praha

2008
Současná mladá malba,Wannieck Gallery, Brno
Ostrava Art, Muzeum, Ostrava
Galerie Senzor, Praha
Nový zlínský salon, Krajská galerie výtvarného umění, Zlín Galerie Miro
kostel sv. Rocha, Praha
Současná česká malba, Galerie J. Koniarka, Trnava

2007
Resetting, Galerie hlavního města Prahy, Městská knihovna
Cena NG 333, Veletržní palác, Národní galerie, Praha
Karvinský salon, Městský dům kultury, Karviná
Amaro Jílo, Naše srdce, Dům umění, Brno
Typický obraz, Galerie Nová síň, Praha
Až na výjimky nové, Wannieck Gallery, Brno
Startart, Sbírka Marek, Dům pánů z Kunštátu, Brno

2006
Akné, Galerie Rudolfinum, Praha
Spříznění…Allied, Národní galerie, Veletržní palác, Praha
Měsíce, litografie a sítotisky 1995–2006, Galerie Kabinet, Brno

Zastoupení ve sbírkách:
Národní galerie v Praze
Východočeská galerie v Pardubicích
Galerie Klatovy / Klenová
Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory
Galerie výtvarného umění v Chebu

KONTAKTGalerie Václava Špály
Národní 30
Praha 1, 110 00
Česká republika
info@galerievaclavaspaly.cz

Otevřeno denně
11.00 – 19.00 hod

VSTUPNÉZákladní vstupné | 40 Kč
Studenti | 20 Kč
Senioři nad 60 let a ZTP, děti do 15 let,
studenti uměleckých škol | Zdarma

Na této stránce používáme soubory cookies. Prohlížením webu souhlasíte s jejich užitím.          Souhlasím, již toto upozornění nezobrazovat.