King Dron, titul Rathouského výstavy, rezonuje odkazem k jednomu z esenciálních článků mytologie moderní populární kultury. Zároveň jej neguje a aktualizuje obavu z exotického “jiného” a vzdáleného do současného kontextu. Pokud budeme vnímat postavu nadměrné opice/ člověka devastující sídla privilegovaných bílých mužů jako fyzicky manifestovanou kritiku kolonialismu, rasismu, sexismu a souboje mezi darwinismem a kreacionismem, dojdeme k rychlému zjištění, že King Dron nemá žádné srovnatelné hmotné hranice, tvar a natožpak tvář. King Dron, navzdory své přítomnosti na stejných stříbrných plátnech, ze kterých poprvé vystoupil King Kong, není jednoduše abstrahovatelný do nové mytologie, ale zůstává nedefinovatelným oparem na pomezí techno-optimismu a rudimentárního strachu. Můžeme samozřejmě namítnout, že Kong potřeboval běh dvacátého století s celou škálou historických událostí a dlouhého zkoumání daných problémů, aby se jeho reprezentativní role plně ustavila, zatímco nespočet bezpilotních letounů nad našimi hlavami měl jen velmi krátký čas k pevnému zhmotnění. Taková představa se však dnes zdá mylná, protože pokud jsme něco v běhu posledních dekád ztratili, pak je to schopnost a ochota k jednoduchému symbolickému manifestování globálních problémů do černobílých heroických figur. Už původní King Kong pokrýval škálu na první pohled děsivého, zároveň však něžného, pečujícího, zneužitého a oprávněně rozzuřeného. V době, kdy každý nový hollywoodský super hrdina má více práce se zápasem s nevyrovnaností vlastního charakteru, než s externím nepřítelem, což následně skrývá za závěsem sarkastického humoru, se i taková charakterová rozporuplnost zdá být při nejmenším zjednodušující.


Rathouského plátna nesou rezidua konkrétních obrysů svého čelního protagonisty, ale rozmlžují je v spekulativních referencích k velkým dějinám s akcentem na příběh umění. Jeho dron je abstrahovaný z tvaru tržně dostupných zařízení, nikoli mohutných dálkově řízených reaper dronů, roznášejících exploze po bývalých koloniálních panstvích. Tento akcent jen více podtrhuje multiplicitu užití dané technologie. Nejedná se zde o prostou kritiku současného válečného průmyslu, ale naznačení potenciálu a zneužitelnosti směřování technického rozvoje. Rathouského dron může být součástí projektu Normana Fostera a Jonathana Ledgarda Red Line, který má v nadcházejících letech poskytnout bezpečnou dopravu medikamentů a krevní plazmy v částech Afriky bez dostatečné dopravní infrastruktury, může být součástí letky Amazon Prime, která Vám doručí až k domovním dveřím vaši objednávku, může být nepříjemnou hračkou dětí vašich sousedů, která se, opatřená kamerou, vznáší nad vaším bazénem, nebo také zařízením globální války. King Dron je obecným fenoménem doby, ať už má odkazovat k výše jmenovaným možnostem, nebo se spíš zabývat širšími tématy umělé inteligence, automatizace, nevyrovnaného vývoje technologie a způsobů jejího užití nebo rozšiřující se korporátní moci přepisující donedávna srozumitelnou politickou mapu světa.

Časovost v drobném i hlubokém měřítku hraje v Rathouského praxi klíčovou roli, pečlivé vrstvení referencí k jednotlivým zastávkám na manipulované časové ose se pak obrazí i v rozhodnutí vystavit sérii obrazů částečně představenou z kraje letošního roku v Berlíně, kde tato plátna vedla rozvětvený dialog s prostorovými intervencemi a objekty. Narace, kterou provázela berlínská výstava (viz anglický text), ukazuje krátkodobý časový úsek jednoho roku s proměnami diskurzu post-truth, stejně jako některých tenkrát velmi exponovaných jmen, které již z veřejného povědomí postupně mizí. Podobně se chová i samotná prezentace ve Špálově galerii, pro kterou Rathouský radikálně redukoval své výrazové prostředky s cílem akcentovat jednotlivé vzorce kontextů úzké selekce obrazů. Většina prostoru zůstává nejasně prázdná, podobně jako pachuť po politických událostech roku 2017. Obrazy, které Rathouský vždy prezentoval v téměř salonně naddimenzovaných kompozicích, naráz získávají novou suverenitu a jejich rozkročená časovost se zpřesňuje. Volné prostory pak mohou sloužit jak ke kontemplaci prezentovaných východisek, tak jako protiváha k tíze přesycenosti digitální doby.

Jan Kratochvíl, kurátor výstavy

Kontakt | ludekrathousky.cz

Galerie (9)

 

Komentáře

PŘIDAT KOMENTÁŘ
Jméno:
Váš komentář:
 | 

CV — Luděk Rathouský

Narozen v roce 1975 v Broumově, žije a pracuje v Praze a Brně.

Studium
Akademie výtvarných umění v Praze
Koninklijke Academie voor Schone Kunstern, Antwerpen, Belgie

Zakládající člen umělecké skupiny Rafani
Kurátor galerie Luxfer v České Skalici
Vedoucí ateliéru Malba II na FaVU VUT v Brně
V roce 2015 jmenován docentem.

Samostatné výstavy (výběr)
2017 Evangelium post-pravdy, Galerie kritiků, Praha
2017 Mezi psem a vlkem, galerie Českého centra, Berlín
2015  Airbus A300 B2 byl sestřelen, nemysli na to, že toho budeš litovat, Galerie     města Třince,Třinec
2014  100+9+2, Galerie Richarda Adama, Brno
2014  Zlatá geometrie, Galerie Kvalitář, Praha
2013  Penězoměnci, GaVU Cheb
2012  Objekt poráží subjekt, Dům umění, Opava
2010  Strach bílého muže, Galerie kritiků, Praha
2009  Ostrov včerejšího dne, Galerie Jelení, Praha
2008  Nezvaní hosté, Galerie Entrance, Praha
2006  Vernisáž, Stánek 36, Olomouc
2005  Důvod, Galerie ETC, Praha

Společné výstavy (výběr)

2016  Tatrahundert, Galerie mladých, Brno
2015  OFF bienále Budapešť, Budapešť
2015  Bílá psýché, galerie Entrance, Praha
2014  Zlatý věk, reminiscence kubismu v současném českém umění, Dům umění     města Brna
2013  Česko-slovenské hvězdy, Galerie Miroslava Kubíka, Litomyšl
2013  Pán much, Galerie Richard Adam, Brno
2013  Prague biennale 6, Nákladové nádraží Žižkov, Praha
2012  Šumavské reflexe, Galerie města Plzně, Plzeň
At 307: Желю Желев Galerie Emila Fily, Ústí nad Labem
From different corners, Galerie Bart, Amsterdam, ( NL)
2011  Současná česká krajina, Galerie moderního umění, Hradec Králové
Česká malba nultých let 21. století, Wannieck Gallery, Brno
From Different Corners, Artversum Gallery, Dusseldorf (D)
Antitéze malby, Galerie kritiků, Praha
Art has no history Karlín studios, Praha
2010  Groteska, Galerie NOD, Praha
2009  Bílý papír černá nevěsta, 4. Pražské bienále, Praha
2008  „Současná česká malba“, Galerie Wanieck, Brno
2007  Lovci lebek, Galerie U Bílého jednorožce Klatovy, Galerie Šternberk     
2006  Akné, Galerie Rudolfinum, Praha

KONTAKTGalerie Václava Špály
Národní 30
Praha 1, 110 00
Česká republika
info@galerievaclavaspaly.cz

Otevřeno denně
11.00 – 19.00 hod

VSTUPNÉZákladní vstupné | 40 Kč
Studenti | 20 Kč
Senioři nad 60 let a ZTP, děti do 15 let,
studenti uměleckých škol | Zdarma

Na této stránce používáme soubory cookies. Prohlížením webu souhlasíte s jejich užitím.          Souhlasím, již toto upozornění nezobrazovat.